A samozřejmě se najdou remcalové, kteří budou tvrdit, že to rozhodně měli udělat, páč od té doby nejde o opravdové Slipknot, ale převlečené illumináty, jejichž jediným úkolem je prznit hudební odkaz frenetické devítky šílenců z roku 1999 popovými experimenty typu "Snuff", "Killpop", "Vermilion" nebo "Goodbye". Pak popadnou do ruky vidle, pustí si Sabatony a hrdě vás nechají napospas této hloupé hudební evoluci, o níž se Slipknot už 15 let pokoušejí.

Ale zpátky k naší novince. Corey Taylor povídal pro BBC Radio 1 o tom, jak všechno málem skončilo po masivním úspěchu první desky:

"Kdysi jsme byli strašní kreténi. (smích) Vážně jsme se třeba bavili o tom, že skončíme hned po první desce, protože jsme netušili, jak dále pokračovat. Nevěděli jsme, jestli to může být vůbec ještě lepší, protože jsme zrovna dostali platinovou desku. Naprosto nikdo nečekal, že by taková kapela mohla něčeho takového dosáhnout. Pak přišla druhá platina a už ani nevím, kolik kusů té desky se vlastně prodalo. Ale vážně jsme se bavili ve stylu: 'Pojďme to rozpustit - jako Sex Pistols! Srát na všechny!'. Nikdy by mě před těmi lety nenapadlo, že to budeme pořád dělat na takové úrovni. Od začátku jsme doufali, že pokud budeme mít opravdové štěstí, prodáme tak 200.000 kusů desky a odjedeme tolik koncertů, kolik to půjde. Pak nám to ale celé explodovalo do xichtu. V dobrém slova smyslu."