Je trochu škoda, že Stone Sour zvolili k účelu propagace svého nového alba House Of Gold & Bones Pt. 1 zrovna tento způsob postupného uveřejňování materiálu. Krátké ukázky sice v mnoha případech navnadí, zároveň ale díky nim mizí jisté kouzlo a moment překvapení, které by měly rámovat první poslechy samotného alba. Někdy zkrátka méně znamená více. S názvem nekorespondující rozverná mid-tempo záležitost 'Tired' je tak v pořadí již sedmá skladba, k níž nás nechávají Stone Sour přičichnout, a to je při uvážení, že má nahrávka jenom 11 písní, docela zabijácké číslo. Song 'Tired' streamujte zde:

Veškerá šeptanda může konečně vzít za své. Corey Taylor oficiálně potvrdil, že jeho kapela podepsala smlouvu s nakladatelstvím Dark Horse Comics, které se tak postará o komixovou vizualizaci konceptu House of Gold & Bones! Nakladatelství Dark Horse Comics je třetím největším vydavatelem komixů ve Spojených státech amerických.

Zapomeňte na najaté spisovatele, Corey si své dítko nechá ve vlastních rukou, jelikož celou komixovou minisérii osobně otextuje. Šikovní výtvarníci z Dark Horse Comics následně celému příběhu vdechnou svým osobitým grafickým stylem život (první uvolněný artwork můžete prohlížet níže).

První díl komixu dorazí na pulty obchodů 17. dubna 2013 a následující části by jej měly rychle následovat. Komix tedy vyplní období před vydáním druhé části desky, která je v tuto chvíli naplánována na přelom jara a léta příštího roku.

Corey už má v hlavě také dokonale načrtnuty hlavní charaktery své morální hry, kterými by měly být 4 postavy. "Hlavním hrdinou je The Human (v překladu jednoduše "Člověk" pozn. C(8)), tedy osoba, která musí zjistit, jaký bude její osud. Buďto se stane někým, kým chtěla vždy být, nebo bude dělat pořád stejné chyby, špatná rozhodnutí a zabředne do životního bahna. The Human tráví většinu příběhu v pochybách, ve strachu a snaží se okolo sebe kopat."

Dalším protagonistou je jistý Peckinpah (inspirován westernovým režisérem Samuelem Peckinpahem pozn. C(8)), jenž by měl fungovat na bázi Obi-Wana Kenobiho z Hvězdných válek. "Je starší a snaží se hlavnímu hrdinovi pomáhat, zároveň ale sleduje vlastní cíle."

Čtyřlístiek postav doplňuje dvojice záporáků, jimiž budou Alan, který je výbušný, ale zároveň mu nechybí porce sarkastického humoru, a hlavně Black John, jenž znamená na první pohled velké nebezpečí a po jeho zjevení v příběhu bychom měli mít pocit ve stylu "Bože, zníčí nás všechny".

Zní to jako pořádná divočina, co říkáte? S přihlédnutím k faktu, že Corey je výjimečný textař, jehož narativní schopnosti mu může závidět naprostá většina lidí působících v hudebním průmyslu, a hlavně s vědomím, že nakladatel o velikosti Dark Horse Comics by nenasypal peníze do něčeho, co nemá potřebnou kvalitu, nás ale podle všeho čeká velkolepá záležitost. Nyní už nemůže být pochyb o tom, že Corey myslel svá slova o konceptu, který bude měnit kariéry, setsakramentsky vážně!


První koncept art (levé myšítko na obrázek pro zvětšení):

Začíná to být už poněkud repetitivní a z našeho novinkového zpravodajství je poslední dobou nefalšovaná one man show Coreyho Taylora, když ale makáte 24 hodin denně jako motorová myš, někde se to projevovat holt musí. Mediální ikona dneška byla aktuálně vyzpovídána na festivalu Desert Uprising, kde povídala například o své spolupráci s Davem Grohlem či pochybných kvalitách současných začínajících kapel. Obě části rozhovoru streamujte zde:

Časový prostor běžného dne bohužel není nafukovací, a tak je opravdu objemných rozhovorů na našem webu poslední dobou pomálu - tedy rozhodně méně, než bych si představoval. Když už tady ale nějaký najdete, měl by to být takový, v němž nejsou omílaná běžná klišé a nabídne dosud nevídaný pohled na aktuální dění okolo námi sledovaných kapel. Do podobné kolonky rozhodně můžeme zařadit i povídání Coreyho Taylora se serverem RadioMetal.com.

Radio Metal: House Of Gold & Bones je koncept o dvou částech. Je to poprvé, co Stone Sour něco takového udělali. Jak koncept změnil tvůrčí proces? Opravdu to zní, jako by celý koncept byl nahrán jako jediná deska, protože určitá témata prostupují hned několika písněmi.

Corey Taylor: Jasně. Na jednu stranu jsme měli písně inspirovány naším konceptem, na stranu druhou máme písně, jež nám prostě pasovaly do hudební šablony, kterou se řídíme. Bylo tedy krásné najít společné prvky těchto dvou přístupů. Každá skladba doplňuje tu druhou, aby dohromady vytvořily silnou muziku.

Radio Metal: Byla idea konceptu hned v úvodu tvůrčího procesu, nebo vznikla až po napsání písní?

Corey Taylor: Koncept jsem měl v hlavě několik let, ale nikdy jsem nenašel dost času na to, abych tomu dal tu správnou tvář. Až v průběhu minulého roku mi z nějakého důvodu začal celý příběh dávat svůj začátek, střed a konec. Když jsem se pak do toho naplno pustil, muzika prostě vyplynula. Ale jak říkám, koncept přišel první a dal tvář muzice.

Radio Metal: Dvě desky popisují příběh člověka, jenž váhá, zda-li dospět, nebo zůstat věčným teenagerem. Každé dítě ale nechce dospět. Je toto album takové?

Corey Taylor: Hmm, trochu. Jako celek se to spíš řídí pohledem dospělého člověka. Každý, jak postupně stárne, se potkává s rozhodnutími, která definují zbytek jeho života. Víš, dnes je strašně moc starších lidí, jež neustále opakují své chyby z mládí, až zjistí, že jsou ve stádiu života, kdy by už měli mít všechny tyto věci za sebou. Pro mě je tento koncept o muži mezi dvacítkou a třicítkou, v němž hlodá otázka, čím vlastně je - stane se lepším člověkem, nebo začně emočně stagnovat? To všechno dělá, aniž by si ale uvědomil svůj vlastní potenciál. Tento muž je vlastně uprostřed svého života.

Radio Metal: Co je tedy pro tebe rozdíl mezi mladíkem a dospělým jedincem? Kdy se staneme dospělými?

Corey Taylor: To je dobrá otázka. Odpověď je ale podle mě pro každého odlišná. Kolem a kolem je to ale podle mě o tom, co v životě řešíte. Já sám jsem udělal krok k dospělosti asi tehdy, když jsem se přestal tolik starat o sebe a začal řešit lidi, na nichž mi záleží. Nechci tím říct, že sebe máte dát až úplně dozadu, ale je třeba se začít starat o lidi, které máte rádi. Jak stárnete, měli byste být méně sobečtí, zatímco v mládí se tak nějak očekává, že budete sobci a vaše rozhodnutí budou stupidní. Přijde moment, kdy si prostě řeknete: "Ok, dostal jsem všechny ty sračky ven z těla, nyní je čas chovat se správně."

Radio Metal: Je v tobě pořád část dítěte?

Corey Taylor: No, takový mladistvý přistup k určitým věcem nikdy neztratíte. Pořád rád dělám věci, které jsem dělal jako díte: pořád například miluju hudbu, komixy a filmy. I tak je ale nyní všechno jinak. Když to vidím jako dvě strany spektra, v mládí mi šlo o to, abych byl rád hlavně já sám. Jenže potom jsem zaměřil na práci a rodinu a najednou byl můj život mnohem lepší. Pokud dáte tyto hodnoty napřed, máte pak mnohem větší potěšení ze sebe samého. Teď mi záleží jenom na to, abych se postaral o svou rodinu.

Radio Metal: Často se říká, že po smrti blízkého získá člověk větší zodpovědnost. Bylo to takto s Paulem?

Corey Taylor: Ne. Zodpovědnost jsem měl dávno před smrtí Paula. Když někoho takto ztratíte, získáte vůči věcem jistou perspektivu, což byl i můj případ. Viděl jsem najednou vztahy, kterých jsem si nevážil. Než Paul umřel, měl jsem sice rodinu, staral jsem se o děti, ale zároveň mě pronásledovali mí osobní démoni - například alkohol. Po jeho smrti jsem získal své priority, což je starost o lidi, jež milujeme.

Radio Metal: Co můžeme čekat od House Of Gold & Bones part 2? Liší se atmosféra dvojky od prvního dílu?

Corey Taylor: Je to pořád temné, ale hudebně používáme trochu jiné postupy. Uvidíme, jak lidi zareagují. Máme část hodně symfonického materiálu, ale i velmi silné individuality. Při nahrávání panovala skvělá atmosféra. Část dvě je oproti jedničce krásně odlišná - rozhodně to nebylo tak, že bychom jedničku jenom upravili. Mám z toho radost, je to míle nad čímkoliv, co jsme kdy nahráli, takže se těším, až to lidi uslyší.

Radio Metal: To samé jsi ale říkal už v případě minulé desky. Mluví z tebe teď tvá radost z výsledku?

Corey Taylor: Ne, ani ne. Když vyšlo Audio Secrecy, nad další muzikou jsme vůbec neuvažovali. V té době bylo Audio Secrecy odklonem od toho, co jsme dělali předtím, ale zároveň ukazovalo náš progres - zkoušet nové věci a zkoumat naše hranice. Kdybychom neudělali první tři desky, nemohli bychom nahrát tyto dvě části. Je to další pokrok v naší muzikálnosti, ale zároveň jsme si byli tak jistí našimi schopnostmi, že víme, že jsme překonali vše v minulosti. Písně jsou lepší, výkony jsou lepší, celkový výraz je lepší - to je důvod, proč jsou tyto dvě části tím nejlepším, co jsme kdy nahráli.

"Byl to velkolepý projekt, jenž potřeboval dohled nad každičkou nuancí. Můžu s naprostou určitostí říct, že ten koncept změní průběh celé naší kariéry."

Radio Metal: Je to pro vás velký úspěch?

Corey Taylor: Svým způsobem, jasně. Byl to velkolepý projekt, jenž potřeboval dohled nad každičkou nuancí. Můžu s naprostou určitostí říct, že ten koncept změní průběh celé naší kariéry.

Radio Metal: Proč opustil Shawn (Shawn Economaki, bývalý basák Stone Sour pozn. C(8)) kapelu?

Corey Taylor: Šlo o jeden z momentů, kdy bylo jasné, že naše cesty jdou naprosto jinými směry. Prostě nastal čas. To je vše, co k tomu můžu říct.

Radio Metal: Místo Shawna s vámi ve studiu pobýval Rachel Bolan (baskytarista Skid Row pozn. C(8)). Jde o náhradu Shawna, nebo máte v hlavách nějaké jiné jméno?

Corey Taylor: Abych řekl pravdu, dali jsme mu nabídku. Jeho program ale koliduje s tím naším. Jeho angažování ale hodnotíme jednoznačně pozitivně. Svým entuziasmem a hráčskou úrovní posunul hudbu na úplně jinou úroveň. Všechno tisíckrát vynásobil a poskytl naší muzice novou dynamiku.

Radio Metal: Ve Stone Sour šlo vždy o vyváženost tvrdších a melodičtějších pasáží. Podobný balanc vlastně definuje i poslední Slipknot desku. Inspirovala tvá práce ve Stone Sour nějak dění okolo Slipknot?

Corey Taylor: Podle mě se inspirují navzájem. S každou deskou získávám větší sebevědomí, což mění můj přístup ke tvorbě hudby. Obě kapely jsou ale pořád z hudebního hlediska velmi odlišné. Mám ohromné štěstí, že můžu dělat, co mě baví - hraju ve dvou nesmírně populárních kapelách a nekladou se přede mne žádné limity. Díky Stone Sour a Slipknot mohu překračovat veškeré hranice. Miluju obě kapely a vše okolo nich.

Radio Metal: Nedávno jsi potvrdil, že Slipknot "dávají dohromady dema" pro pátou desku. Co můžeme očekávat?

Corey Taylor: Nemáme nic hmotného. Občas něco tu a tam napíšu, ale prostě z toho zatím necítím kompaktní projekt. A to samé platí pro ostatní lidi z kapely. Možná to bude pár let trvat, ale můžu garantovat, že půjde rozhodně o nejtemnější věc v naší historii. Už jenom kvůli smrti Paula. Každý máme co říct, ale než to skutečně řekneme, asi to chvíli potrvá.

Radio Metal: Slipknot už nejsou tak divocí jako v minulosti. Cítíš pořád vazbu ke "starým" Slipknot?

Corey Taylor: Podle mě jsme teď více o emocích a s přibývajícím věkem také pořád stejně šílení. Naše koncerty jsou pořád sakra agresivní a plné energie, ale pochopitelně s lety měníme svůj přístup k věcem. V mládí jsme byli prostě neřízená střela, zatímco nyní máme mnohem profesionálnější přístup. Když děláte věci profesionálně, jste mnohem více nebezpeční.

Radio Metal: Máš svůj podíl na tvorbě alba Worship Music od Anthrax. Nic ale zatím nebylo vydáno. Zůstane to tak?

Corey Taylor: Popravdě jsem s Anthrax nic nenahrál. Chtěl jsem to strašně udělat, ale nebyla možnost. Když mi poslali riffy a vůbec muziku, přišlo mi zajímavé sledovat, jak by se celá situace vyvrbila po mém zapojení se do procesu. Vydavatelství mi to ale rychle zatrhlo. Přesunul jsem se tedy k "All Hope Is Gone" a Anthrax opět povolali Joeyho Belladonnu. "Worship Music" je podle mě jejich nejlepší deska. Ačkoliv jsem s nimi nic nenahrál, řekl jsem jim, že mi nedělá problém s nimi spolupracovat v budoucnosti.

Radio Metal: Proč ti v Roadrunner Records nepovolili spolupráci s Anthrax?

Corey Taylor: Chtěli novou Slipknot desku. Když jsem o tom uvažoval, zrovna se ke konci blížil tour cyklus k albu "Come Whatever May" a Slipknot ještě ani nezačali s tvorbou dem pro desku. Když jsem byl připraven letět do Chicaga za Anthrax, label mi to zatrhl. Nejdřív mě to fakt naštvalo, ale časem jsem to nechal být. Bylo by ale určitě zajímavé sledovat, co by s mou pomocí Anthrax nahráli.

Radio Metal: Na podporu své první knihy jsi se vydal na sólové turné. Uvidíme tě někdy v roli stand-up komika?

Corey Taylor: Byla to legrace. Dělal jsem to jako promo své knihy a navíc mi bylo umožněno mluvit o všemožných sračkách (směje se)! Pokud se naskytne příležitost, rozhodně do toho půjdu znovu. Jelikož mám teď ale spoustu práce se Stone Sour, je to spíše otázka budoucnosti. Pracuju teď na kníze číslo dvě, takže nikdy neříkej nikdy!

Radio Metal: Neměl jsi náhodou problémy se Scottem Weilandem poté, co jsi o něm veřejně prohlásil?

Corey Taylor: Ne, protože pochybuju, že vůbec poslouchá, o čem mluvím (směje se). Jedna z nejlepších věcí na mé povaze je fakt, že mám upřímně u prdele, co si o mně lidi myslí.

Nejenom rámusem živ je člověk, a proto nás Stone Sour s každou svou deskou zásobují také hutnou dávkou limonády, jež tvoří nedílnou součást hudebního mixu hard rockového kvartetu z Iowy. První vlaštovkou byla intimně znějící skladba "Taciturn", nyní dostáváme úryvek v pořadí již druhé balady, kterou je píseň nazvaná "The Travellers Part 1". Oproti "Taciturn" se nám představuje záležitost poněkud výpravnějšího ražení, v níž svůj prostor dostaly dokonce i symfonické aranže. Streamujte zde:

Mick Thomson využil pauzy v harmonogramu Slipknot a vztah se svou přítelkyní Stacy Riley povýšil do svátosti manželské. Stal se tak v pořadí již pátým členem maskované enigmy, který zanechal staromládenecké rebelie a nastoupil na cestu rodinného života.

Fotky šťastné nevěsty se mi bohužel sehnat nepodařilo. Už jenom kvůli Mickovi musíme doufat, že nevypadá nějak takto:

"Chci, aby si mě lidi pamatovali jako toho chlápka s rozbitou akustickou kytarou, co si vyzpívává srdce z těla," zní část citace předchozí novinky a my na ni teď můžeme plynule navázat následujícím videem, které zachycuje Coreyho návštěvu německé pobočky vydavatelství Warner Music (většinový vlastník labelu Roadrunner Records pozn. C(8)), kde Corey zahrál a zazpíval nový song "Taciturn", který se objeví na první části desky "House of Gold and Bones". Intimní skladba si žádá intimního prostředí, což v kombinaci s perfektní obrazovou kvalitou tvoří vskutku výjimečný zážitek. Video sledujte zde:




Podřiďte aktuálnímu dění v táboře Stone Sour i svou pracovní plochu a připravte se na začátek spletité cesty domem ze zlata a kostí! Maggots-Lair tapetu stahujte zde:

1680x1050

Corey Taylor je hlavním tahákem aktuálního čísla britského magazínu Acoustic - jediného ostrovního časopisu zaměřeného čistě na akustickou muziku. Corey v obsáhlém interview prohlásil například toto:

"Miluju to, co dělám se Slipknot a Stone Sour, ale to nejsou jediné dvě věci, pro které chci být znám. Chci, aby si mě lidi pamatovali jako toho chlápka s rozbitou akustickou kytarou, co si vyzpívává srdce z těla."
Obálka časopisu vypadá následovně (levé myšítko na fotku pro zvětšení):