Jak se dalo očekávat, souboj Taylor/Osbourne byl nefalšovaným drámem až do samotného finiše, z něhož nakonec po litém souboji vyšel k naší velké radosti jako vítěz zpěvák maskované devítky z Iowy. Corey se tak díky vašim hlasům prokousal už do čtvrtfinále, kde na něj čeká druhý slavný frontman Black Sabbath Ronnie James Dio. Ano, pokud máte pocit, že Coreymu turnajový pavouk skutečně situaci nijak neulehčuje, rozhodně se nemýlíte. I tentokrát bude rozhodovat každý hlas!

Coreyho konto bombardujte svými hlasy vždy jednou za hodinu zde! Čtvrtfinále ankety končí 17. listopadu.

Hledat metalistu na přelomu čtyřicítky, co nemá rád Black Sabbath, je asi stejně nadlidský úkol jako pátrat po známkách pubického ochlupení na vagíně Justina Biebera. Slovy klasika:



A tak není divu, že Corey Taylor zazpíval na akci Bass Player Live!, která vzdala hold baskytaristovi Black Sabbath Geezerovi Butlerovi. Kromě Coreyho se pak na pódiu mihly veličiny jako David Ellefson (Megadeth), Frank Bello (Anthrax), JD Deservio (Black Label Society), Kerry King (Slayer), Rex Brown (Kill Devil Hill, Pantera) či Zakk Wylde (Black Label Society). Videa sledujte zde:

Corey Taylor byl jedním z hostí akce Bass Player LIVE!, kde jej na červeném koberci vyzpovídal Eric Blair pro svou "The Blairing Out With Eric Blair Show". Během rozhovoru přišla pochopitelně řeč také na pátou řadovku Slipknot, o které Taylor prohlásil:

"Dáváme teď dohromady dema a do studia bychom se rádi dostali někdy v létě příštího roku. Velmi brzy bychom tak pro lidi měli mít konečně nový materiál. Bude to fakt tvrdé. Jenom z toho, na čem teď pracuju sám a společně s Joeym, můžu říct, že to zní jako kombinace 'Vol. 3: (The Subliminal Verses)' a 'Iowy'. Je to opravdu temné, ale zároveň to obsahuje až esoterické prvky. Zkrátka hromada skvělých melodií, které však celé věci rozhodně neubírají na tvrdosti. Bude to sakra úžasné."

Slipknot jsou fenoménem, který nachází své posluchače napříč celým žánrovým spektrem. Dnes vás o tom přesvědčí James Cole - jeden z nejúspěšnějších českých rapperů a zakladatel kultovních Supercrooo, s nímž jsem kromě jeho vztahu k maskované enigmě z Iowy v exkluzivním rozhovoru probral i celkový pohled na metalový svět nebo další Jamesovy hudební kroky, které by se překvapivě nemusely ubírat jenom hip-hopovou cestou.



Jsi známý jako hip-hopový umělec. Jaká byla tvá cesta k metalu? Šlo o první muziku, kterou jsi poslouchal?

J: Nevím, jestli to byla úplně první muzika. Myslím, že jako úplně první kazetu jsem měl Tři Sestry, ale nejsem si jistej. Ale metal jsem poslouchal dřív než rap. První tvrdá deska, kterou jsem si zamiloval, byla deska Rage Against The Machine v 92, když mi bylo osm let. Pak už to jelo - Sepultura, Pantera, Biohazard atd. Přítel mojí mámy mě vzal na koncert RATM a to mi mohlo bejt tak 10 let, nevím, kdy tu přesně hráli. Kytarová tvrdá hudba byla zkrátka láska na první pohled. A pak přišli Korn a Blind. To je jedna z mejch nejmilovanějších skladeb vůbec.

Proč před metalem nakonec dostal přednost právě hip-hop?

J: Na to asi nedokážu rozumně odpovědět. Když jsem slyšel poprvý rap, tak jsem si říkal, že to je ta největší píčovina, co jsem kdy slyšel. Nechápal jsem to. Ale pak přišel Ice T a Public Enemy a Wu Tang, a já se octnul v hajzlu. Jako ten obal desky Home Invasion od Ice T, to se mi přesně stalo - bílej kluk, kterýmu vlez černoch do hlavy a ukradnul ho rodičům. Tam nebyl nikdy ale žádnej jasnej předěl, u mě oba světy vždycky žily v klidu vedle sebe a spolu. Já hip hop začal dělat, ale metal jsem nikdy neopustil. Ale proč, to ti takhle zpětně neřeknu. Asi za to může do jistý míry tráva, stal se ze mě na nějakou dobu blbej hipík.

Jsou podle tebe tvé metalové kořeny znát i na tvých sólových albech či deskách Supercrooo? Nebo světy metalu a hip-hopu striktně odděluješ?

J: S Hugem (Hugo Toxxx - druhý člen Supercrooo pozn. C(8)) to nikdy nic moc nedělalo, tak jsem ho nechtěl moc trápit. Ale třeba na Neurofolku je několik kytarovejch pasáží. Stejně tak na všech mejch dalších sólovejch deskách kromě první. Nemám rád rapmetal, to je podle mě blbost většinou - buď je to blbý z rapovýho hlediska nebo z metalovýho. Ale líbí se mi rap ochucenej kytarou. Myslím si, že elektrická kytara je jeden z nejlepších vynálezů lidstva.

Tvá poslední řadovka "Moby Dick", která vyšla v září, na mě působí dost temně a syrově. Byl to záměr?

J: Já moc nezáměruju. Ono ze mě nakonec vždycky vyleze něco jinýho, než si usmyslím, tak si radši moc neusmejšlim. Nemám rád přeprodukovaný věci s kudrlinkama, takže ta syrovost asi do jistý míry záměrná byla.

Nyní už ke Slipknot. Jaké bylo tvé první hudební setkání s maskovanou devítkou z Iowy?

J: Honza Závorka z Benátek mně jednou u něj doma říká - mám něco daleko lepšího a tvrdšího než Korn. A pustil mi první album, v době, kdy vyšlo. Vstaly mi z toho vlasy na hlavě. Připadalo mi to jako zvuk obrovskýho stroje, kterej si razí cestu peklem. Leknul jsem se toho, ale zapamatoval jsem si to. Ale fanouškem jsem se stal až tak v roce 2008, kolem cyklu All Hope Is Gone.



Dokázal bys vyjmenovat pár svých nejoblíbenějších písní Slipknot (případně jedno album)? Čím tě konkrétně oslovily?

J: Tak celý první album je pro mě klenot. (sic) si nechám zahrát na pohřbu. Z Iowy mám nejradši People = Shit a Gently. Z Vol. 3 Duality. Z All Hope Is Gone Psychosocial a Gehenna. Ale mám rád všechny desky a skoro všechny skladby. Těžko říct, čím konkrétně. Já prostě miluju celou chemii týhle kapely, miluju tu dynamiku - oni nehrajou na click a celý se to pořád posouvá a graduje a vyvíjí. Zvuk kytar, basový linky, bicí, zpěv - všechno je dokonalý. Je to KAPELA. Je to celek. V mnoha jinejch kapelách někdo nebo něco vyniká, ale tohle je jako jeden člověk složenej z devíti. Doufám, že se dočkáme novýho alba. Chápu, že to je bez Paula těžký, když zemřel, tak jsem plakal. Byl to krásnej člověk.

Proč myslíš, že jsou Slipknot tak masivně úspěšní? Co je posouvá před metalovou konkurenci?

J: Jejich živý vystoupení nemá konkurenci. Dokážou ukočírovat a zkrotit nejvyšší stupně energií. Dokážou spoutat peklo. Jejich hudba mluví k lidem, který žijou na odvrácený straně měsíce a dává jim sílu.

Patří Slipknot mezi tvé nejoblíbenější metalové kapely? Pokud ne, které kapely máš nejraději a proč?

J: Určitě patří do mojeho pantheonu. Jsou tam kapely jako Gojira, Meshuggah, Pantera, Alice in Chains, Korn, Down, Mastodon, Ministry, Black Sabbath, Rammstein, Soulfly, Sepultura atd.

Je to už poměrně dávno, co jsem poprvé slyšel o tvém metalovém projektu Inland Empire. Jak celá záležitost vypadá nyní? Kdy se dočkáme prvního alba?

J: Brzy by měl vyjít první singl, album bude následovat potom. Více informací již brzy. Vím, že to říkám už dlouho, ale už to opravdu bude.

Je něco, do bys rád závěrem vzkázal věem čtenářům webu Maggots-Lair?

J: Nesuďte věci paušálně, okradáte se o spoustu příležitostí k pochopení. Zkoušejte věci vidět spíš v jejich jedinečnosti. Nesnášim, když metal heads nesnáší lidi od rapu a když hiphopáci nesnáší metaláky. To je hrozně hloupý. Všude jsou poctivý a zajímavý lidi, který se často ve finále snaží o podobný věci.

Doba jde kupředu, a pokud chcete, aby vám v informačním věku neujel vlak, musíte se snažit svou přítomností poctít co možná největší množství sociálních sítí. Dobře si je toho vědom také Joey Jordison, který se nyní rozhodl rozjet svůj oficiální účet na Twitteru, kde už nějakou dobu úspěšně boduje například i Corey Taylor. Pokud si chcete Joeyho přidat, můžete tak učinit zde! A komu by to snad nestačilo, sledovat se vyplatí také účet Maggots-Lair.. ;)

Kdo čekal, že mu klipová produkce Scar The Martyr na podporu jejich eponymního debutu vymaluje spodky hnědou barvou, asi se po zhlédnutí videoklipu k písni "Soul Disintegration" jenom znuděně převalí na svůj druhý kančí bok a počká si na příští video Slipknot. Zatím poslední klip Scar The Martyr je totiž až překvapivě rutinní záležitostí, která nedokáže díky chybějící agresi sekundovat ani mírně nadprůměrnému "Blood Host", natož pak pokukovat po první klipové lize. Je to škoda, když už Joeyho nový projekt selhal na prodejní frontě, mohli jsme dostat aspoň vytříbené klipy. Snad příště...

Turnajový pavouk bývá někdy poněkud nespravedlivý a hned v rané fázi ankety proti sobě občas pošle dvě těžké váhy, kterým by jejich vzájemný souboj slušel až v pozdějších fázích anketního hlasování. Buď jak buď, Corey Taylor v osmifinále ankety o nejlepšího metalového zpěváka vyzývá samotného Ozzyho Osbournea, což je, jak sami uznáte, sakra masivní protivník. Jenže překážky jsou od toho, aby se odstraňovaly, a červí armáda nedá ani slovutnému princi temnot nic zadarmo. Souboj velikánů může začít!

Coreyho konto bombardujte svými hlasy vždy jednou za hodinu zde! Osmifinále ankety končí přesně 10. listopadu.

(K)análníci ze Steel Panther si během jednoho ze svých nedávných koncertů pozvali na pódium opět Coreyho Taylora, který tentokrát s heavy metalovými provokatéry odzpíval legendární song "Paradise City" od Guns N Roses. Na záznam celé záležitosti, během níž Taylor některými výškami zavzpomínal na své prepubertální období, kdy ještě neměl varlata na správném místě, se můžete podívat zde: