Když Clown hovoří, vy posloucháte. Aneb oficiální pozvánka Slipknot na jejich zimní evropské turné, které bude zároveň první možností slyšet písně z nové desky v jejich live provedení na starém kontinentě. Chcete být u toho? Pokud ano, neváhejte ani vteřinu, lístky totiž z pokladen mizí závratnou rychlostí!

Mick Thomson se jeví jako tichý obr, který toho - minimálně do médií - sice příliš nenamluví, když už ale něco prohlásí, má to většinou sakra váhu. A tak nového bubeníka Slipknot jistě potěší, jak pochvalně se o něm Mick vyjádřil v rozhovoru pro magazín Guitar World:

"Od začátku jsme věděli, koho chceme na místě bubeníka pro novou desku, a taky jsme ho dostali. Navíc nám bylo jasné, že s ním nebudou žádné problémy. Asi jsme měli kliku. Stejně už znal veškerý náš starší materiál, protože na naší kapele vyrostl. To nám hodně ulehčilo situaci."

Podle Micka není důvod zveřejňovat identitu nových členů, protože Slipknot si vždy zakládali na své anonymitě:

"Nikdo neměl původně vědět, kdo jsme. Na začátku lidi neměli absolutně páru, kdo jsem. Strávili jsme roky v absolutní anonymitě. Pak se to samozřejmě provalilo a lidem to začalo docházet, protože si nás fanoušci chodili fotit. Co s tím máte dělat? Každopádně jsme to ale dlouho drželi pod pokličkou."

Jim Root se v posledních dnech podvolil nátlaku médií, čehož všeteční novináři pochopitelně využili k tomu, aby jej zasypali lavinou dotazů na téma jeho odchodu ze Stone Sour. V rozhovoru pro magazín Guitar World Root vyloučil svůj budoucí návrat a řekl, že někteří členové Stone Sour chtějí psát pouze "pop-rockové" songy pro rádia.


"Někteří kluci ze Stone Sour chtějí hrát v rádiové kapele, psát písně výhradně pro rádia a skládat pop-rockovou muziku. Něco takového fakt není pro mě. V té kapele je minimálně jeden člověk, kterého zajímají jenom peníze. Nemám potřebu se dále stýkat s podobnými lidmi."

Jestli to byl propagační tah, povedl se Clownovi na výbornou. O impozantních plánech s velbloudím trusem totiž dnes informoval i známý server TMZ.com (americký ekvivalent Super.cz), který se bulvárními lejny všeho druhu na svých stránkách brodí dnes a denně.

Slipknot velbloudí výkaly na letošním Knotfestu nejspíš nezapálí, a to z jednoduchého důvodu - zákony státu Kalifornie totiž nepovolují zapalování tekutých hořlavin na otevřených prostranstvích, a jelikož měly být aromatické zvířecí dárečky přimíchány do lahví s petrolejem, celý plán musí být zrušen. Nebo minimálně upraven.

Jak se celá kauza dále vyvine? Najdou Slipknot cestu, jak hovny přelstít zákon? A uvaří na základě tohoto sporu Láďa Hruška jednu ze svých dobrot pro obyčejný lid? Čtěte Maggots-Lair a dozvíte se víc!

Pokud jste už slyšeli novou desku Slipknot, určitě budete souhlasit s tím, že bonusové skladby "Override" a "The Burden" rozhodně neplní obvyklou funkci nastavované kaše, ale směle konkurují zbytku písní na standardní edici nahrávky. Corey Taylor promluvil o jejich poselství v rozhovoru s aktuálním vydáním magazínu Kerrang!:

Override: "Override je další z písní o kapelách, které se objevily během absence Slipknot a začaly k muzice přistupovat negativním stylem. A teď nemyslím po stránce textové, ale spíš o samotném uchopení hudby, k níž přistupují jako ke komoditě bez špetky kreativity. My jim na to říkáme: ‘Ok, vaše chvíle je u konce. Nenecháme vás muziku přetvářet v pojištění aut, hamburgery nebo podobné sračky.‘"

The Burden: "The Burden je o tom obrovském břemenu - když nesete to nesnesitelně těžké břímě ztráty vašeho kamaráda, člena kapely, rodiny, ztráty člověka, co byl 15 let na této pouti po vašem boku. A vy to musíte nést a uvědomujete si, že to není jenom o tom, jak vám bude na pódiu chybět fyzicky, ale že nastanou noci, kdy na to všechno budete muset myslet. Přijdou noci, kdy si budete říkat ‘Kurva, co jsem pro něj mohl udělat?‘. Lidi to můžou akceptovat, kolik jen chtějí, ale tohle je prostě realita."

Bude maskovaná enigma muset po ukončení svého "Prepare For Hell" tour a veškerých promo aktivit k desce ".5: The Gray Chapter" opět vyklidit pole před dalším albem Stone Sour? Jelikož hard rockový kvintet z Iowy nyní spojuje se Slipknot jeden jediný člen, bude ležet celá tíha situace výhradně na něm. Ano, jde o Coreyho Taylora, jehož rozhodnutí výrazně ovlivní délku čekání maggots na další příděl nové muziky Slipknot. Jim Root vidí celou situaci následovně:

"Vše záleží na tom, jak se k tomu postaví zbytek kapely. Pokud bude Corey i nadále setrvávat ve vztahu se Stone Sour, asi budou chtít vydat nové album, takže bychom museli mít opět pauzu. Abych řekl pravdu, doufám, že k tomu nedojde. Mám k tomu své osobní důvody. Každopádně bych chtěl, aby se vše posouvalo kupředu co nejrychleji, protože má pracovní morálka mi nedovoluje, abych na delší dobu vypadl z tempa. Doslova z toho šílím.

Mít dvě kapely, s nimiž musíte trávit čas ve studiu a podstupovat kompletní albový cyklus, je nesmírně složité. Uvidíme, jestli v tom Corey bude pokračovat. Vím, že má ve svém životě spoustu dalších zájmů - chce se nadále věnovat herectví, píše knížky, dnes je už renomovaný autor, rád si vyrazí se Slashem a hraje v kapelách jako Camp Freddy okolo Los Angeles -, takže kdybychom se všichni věnovali čistě Slipknot, určitě nám zůstane více času na tyto příjemné kratochvíle. Nikomu ale nevidím do hlavy, takže nám odpoví až budoucnost."

Jelikož je britský magazín Metal Hammer tak trochu nadnárodní kolos, který si může dovolit své jazykové mutace distribuovat napříč celou Evropou, získali Slipknot místo na jeho obálce také v mnoha dalších zemích starého kontinentu. Zatím se k nám dostaly působivé obálky z Německa a Řecka (levé myšítko na obálku pro zvětšení):

Jim Root byl dvanáct let neodmyslitelnou součástí Stone Sour. Od jeho kytarových vyhrávek přes image kapely až po dlouhodobě fungující partnerství s Coreym Taylorem - oáza klidu a míru, rocková mašina na samotném vrcholu své hry. A pak najednou šok, zmatek a hromada otázek. Jak to tedy doopravdy bylo s vyhazovem oblíbeného kytaristy ze Stone Sour? Jim promluvil otevřeně v rozhovoru s australským rádiem Triple J:

"Z nové desky Slipknot se rázem stalo téma, které nikdo nechtěl vytahovat na veřejnost. Okolo Stone Sour se děly věci, jež znovu a znovu odsouvaly termín příprav nové desky, a někteří členové naší kapely z toho začali být frustrovaní, protože museli sedět doma a prostě čekat. Takže jsme se na něčem domluvili a najednou si ta druhá kapela usmyslí, že bude ještě dále koncertovat a vydá singl. Ale pro mě už byl v té chvíli neoddiskutovatelný čas na nové album Slipknot a vše ostatní jsem bral jako zbytečné zdržování. Proto jsem se v listopadu dohodl s Clownem a vydavatelstvím, že už na tom začnu pracovat.

V té kapele (myšleno Stone Sour pozn. C(8)) jsou ale někteří lidé strašně netrpěliví a myslí si, že veškerá pozornost by měla být upřená na ně. Přitom zapomínají, že nebýt Slipknot, nikdy by v jejich případě žádná pozornost neexistovala. Slipknot s respektem a úctou ustoupili, aby si ta druhá kapela mohla jít za svými sny, zatímco oni nedokážou akceptovat, že by měli nyní oni povolit Slipknot, aby se naplno vrátili. Bylo to jako dostat pěstí přímo do tváře. Už jsem to nemohl vydržet a potřeboval jsem pracovat na nových Slipknot."

Pokud si nyní myslíte, že osobou, na níž by měly být upřeny všechny reflektory, je snad Corey Taylor, nechte se vyvést z omylu:

"Nikdy to nebylo o Coreym, nikdy jsem s ním neměl problém. My dva si rozumíme líp než kdokoliv z té kapely, společně jsme to táhli po celé roky. Když se ale v oné kapele objeví jistí lidé, kteří to nedokáží pochopit, začne být těžké tomu dávat 100%. Přijde chvíle, kdy musíte říct, že už toho bylo dost. Chci věnovat 100% svého úsilí té kapele, bez níž by nic z toho, co dnes mají, nevzniklo. Řekněme si to otevřeně: Slipknot jsou celosvětový fenomén, kultovní kapela. A proto je miluju. Tím nechci říct, že ke Stone Sour nechovám vášeň. Jsem nesmírně pyšný na vše, čím jsem k jejich růstu přispěl. Jisté osoby v té kapele ale mají jinou představu o tom, co by měli Stone Sour představovat. Já nechci působit v rádiové kapele. Chci být kreativní, umělecký a tvořit hudbu, která vás vezme na pouť. Jediná věc od Stone Sour, která se k tomu blíží, jsou paradoxně jejich poslední dvě desky. Ale to se už nikdy nemusí opakovat."