Joe Bosso ze serveru MusicRadar.com pořídil velmi zajímavé interview s Coreym Taylorem, během něhož probrali vše podstatné okolo nové desky Stone Sour, ale nakousli také palčivou otázku budoucnosti Slipknot. Kompletní přepis tohoto povídání najdete zde:


MR: Co bys označil jako hlavní rozdíly v nahrávání "Audio Secrecy" a vaší předchozí desky "Come What(ever) May" z roku 2006?

Když pominu všechny osobní záležitosti, k žádným velkým změnám nedošlo. Víš, někteří z nás v téhle kapele působili ještě před Slipknot, takže se známe opravdu dobře a za ta léta jsme skutečně dospěli. Nikdo není vyveden z míry, když ho ostatní podrobí konstruktivní kritice nebo mají nějakou připomínku. Jsme tu proto, abychom dělali tu nejlepší možnou hudbu.

Největší změnou byl asi materiál, který přinesl Roy. Napsal fantastický materiál, který nepostrádá rytmiku ani melodii. Je to vůbec poprvé, kdy měl možnost psát pro kapelu, v níž zrovna působí. Musím říct, že jeho písně jsou neuvěřitelně soudržné se vším, co jsme napsali. Je to ohromný talent a tato deska to předvede celému světu.

MR: Pomineme-li fakt, že je zde do procesu zapojeno méně lidí - jaký je hlavní rozdíl mezi nahráváním se Slipknot a Stone Sour?

Věci mi ve Stone Sour připadají o něco jednodušší. Jsme velcí kamarádi, dokážeme se na všem hned dohodnout a navíc jsme velkými fanoušky práce těch ostatních. Máme skutečnou radost, když někdo jiný přijde s něčím zajímavým. Asi si dokážeš představit, že s menším počtem lidí je o něco jednodušší vnášet do hudby nové prvky, posílit ty písně a dostat je na vyšší úroveň. Když se pracuje ve Slipknot... věci jsou obvykle předem nalajnované.

MR: Co si mám představit pod pojmem "nalajnované"? S takovým počtem členů bych si spíš myslel, že jednotliví členové neustále vnášejí nové nápady - někdy možná až příliš.

S takovým množstvím lidí vzniká určitá jistota, že hudba bude mít mnoho vrstev. Víš, že Craig přijde s něčím, Clown s něčím jiným, Fehn s něčím jiným - každý přispěje a vytvoří se tak mnoho vrstev. Takže ano, někdy to skutečně může být lavina nápadů a do určité míry předem víš, jak se věci mohou vyvrbit.

Se Stone Sour jsem téměř pořád něčím překvapený. Začneme s jádrem písně, poté horlivě přidáváme jednotlivé elementy, ale jenom ty, které považujeme za nezbytné. Je to vzrušující proces. Písně můžou začít svou cestu v live podobě a být takové, jaké jsou. Během samotného nahrávání se ale neuvěřitelně změní. Evoluce písně z bodu A do bodu Z je trochu o něčem jiném. Hodně materiálu na této desce považuju za velkolepý - jako klasické písně z různých epoch rocku.

"Myslím si, že jsme jedna z nejlepších kapel na světě."
MR: Nemohl jsem si nevšimnout výrazného progresu v tvém hlasovém projevu. Dal si do svého zpěvu tentokrát více myšlenek a úsilí?

Ou, určitě! Chtěl jsem překonat sebe samého na všech frontách a myslím, že se mi to povedlo. Na této desce nebyla jediná věc, kterou bych chtěl udělat a nebylo by mi to umožněno. Jsem rád, že si zmínil můj zpěv, protože jsem se na něj hodně soustředil. Chtěl jsem do každé písně napumpovat co nejvíce melodií a harmonie. Šlo mi o to, abych se dostal co nejdál od těch uřvaných věcí. Dělal jsem to v minulosti už víc než dost.

Není nic špatného na uřvaném stylu zpívání a já budu první, kdo přizná, že to s sebou nese určitý typ emocí. Ale pomalu stárnu a nemůžu pořád dokola křičet a řvát o stejných věcech. Písně, jež píši pro Stone Sour, přímo vybízejí k umírněnějšímu přístupu. Je tam pořád ten plamen, ale jde o jiný typ energie. Chtěl jsem lidem ukázat, že dokážu vyjádřit emoce také skrze krásné a chytlavé melodie.

Kromě toho jsme také samozřejmě ohromně vyrostli jako kapela. Chceme jít 10x dál než na "Come What(ever) May" a jsme pro to ochotni udělat cokoliv, i kdyby nás to mělo stát všechno. I kdyby nás to mělo stát všechno do doby, než se prokopeme zpět na vrchol. Je to jako to staré čínské přísloví: "Než se dostanete na vrchol, musíte nejdřív všechno ztratit." Rozhodně neprorazíte tím, že budete dělát stejné věci pořád a pořád dokola. Nikam se pak nedostanete. Musíte riskovat všechno, abyste všechno získali.

Hlavní věc, která mne na tomto albu ale těší, je fakt, že můžeme konečně světu dokázat, jak skvělá tato kapela je. Budu upřímný - myslím si, že jsme jedna z nejlepších kapel na světě. Musíme urazit ještě dlouhou cestu, ale náš potenciál je nevyčerpatelný.

MR: Tvé texty směřují více do tvého nitra, než tomu bylo v minulosti. Bez ostychu se pouštíš i do love songů.

Jo, to bude asi tím, že jsem zamilovaný (smích)! Nesnažím se psát jiným stylem, prostě to takhle nakonec dopadlo. Beru si jednotlivé náznaky z hudby. Nejspíš to byla právě hudba, která mě přiměla k tomu, abych šel tentokrát se srdcem na trh - a abych to mohl udělat otevřeně a upřímně.

MR: Jak vůbec píšeš materiál? Sedíš s akustickou kytarou a prostě čekáš, až něco přijde?

Určitě - všechen můj materiál začíná u akustické kytary. Miluji, když můžu něco nahrát akusticky, a pak jen sleduju, jak to zbytek kapely přetvoří.

MR: Jaký typ akustických kytar používáš?

Jsem fanda kytar Gibson. Hraji na všechno od Hummingbird po J200.


MR: Když už mluvíme o hře na kytaru - jak by si popsal Jima Roota ve Slipknot a ve Stone Sour?

Skvělá věc na Jimovi je to, že je to nejenom skvěle technicky vybavený hráč, ale jeho vize a přístup ke kytarám je prostě fenomenální. Vymyslím jednu melodii v hlavě a on přijde s dalším milionem, přičemž všechny budou skvělé.

Je fantastický v obou kapelách. Může dělat všechen ten šílený metal ve Slipknot a hned přehodit vyhýbku na melodický rock se Stone Sour. Řekl bych, že se Stone Sour má o něco větší příležitost zazářit.

"'Hesitate' je nejlepší song, který jsem kdy napsal."
MR: Máš nějaký určitý způsob nahrávání demoverzí písní?

Každý máme svůj odlišný přístup. Skvělé na současné technologii je to, že je provázána s vaší představivostí, takže kdykoliv přijde inspirace, můžete zachytit téměř vše, co slyšíte. Používáme vše od Pro Tools po GarageBand.

Když nahrávám dema, jdu většinou do studia a nahrávám všechny nástroje, ale nechám všechno tak nějak otevřené, aby si s tím zbytek kapely mohl dělat, co chce. Skvělými příklady jsou například písně "Dying" a "Hesitate" z nové desky - šel jsem do studia a nahrál klavír, bicí, kytaru, basu, prostě všechno. Byly to skvělé demoverze, ale když je dostal do ruky zbytek kapely, udělal z toho něco 1000x lepšího. Demo "Hesitate" bylo super, ale co s tím udělali ve studiu.. teď bych řekl, že je to nejlepší song, který jsem kdy napsal.

MR: Řekni mi něco o té písni. Text se zdá být velmi osobním.

Je to vlastně o životě v nefungujícím vztahu a o potřebě se z něj dostat.

MR: Mám pravdu, když si domyslím, že je to o tvé bývalé ženě?

Nechci to příliš specifikovat. Ale je to o tom, že jste v hrozné situaci a uvědomujete si, že z toho musíte ven. Protože mnoho lidí raději zůstane v něčem, co nefunguje, a má strach podniknout riskantní kroky - klidně i za cenu toho, že poté zůstanou sami. I když si nějakou dobu připadáte sami, nakonec z toho vyjdete silnější. Tato píseň je o tom, jak té druhé osobě říkáte 'Toto nefunguje, není to dobré ani pro jednoho z nás a ať už se stane cokoliv, nikdy to dobré už nebude. Musím proto odejít.'

MR: Vím, že nerad specifikuješ, ale trochu teď čtu mezi řádky.

To je v pořádku. Ale raději bych nechal věci otevřené k volné interpretaci každého z posluchačů. Nechci posluchače mystifikovat a odkazovat je někam, kde se sami nenajdou.

MR: A co píseň "Say You'll Haunt Me"? Textově zní jako obrácená strana "Hesitate".

Ano, je to tak. Je to o velmi pozitivní a vášnivé lásce, kterou můžete sdílet s jinou osobou. Když se ráno vzbudíte a máte obrovskou radost z toho, že můžete prožít další den společně. To je pro mne skutečné požehnání, jelikož byla většina mého života poznamenána destruktivní láskou.

Je to ten typ "hlava v oblacích", "Bože, nevím, co bych si bez tebe počal" love songu. Stačí se podívat na refrén: "Say you'll never die/ you'll always haunt me." Snažím se tam říct, že budu radši, když mě ta osoba bude pronásledovat, než abych ji ztratil.

MR: No, Corey, být tajemný ti moc nejde - toto je očividně o tvé nové ženě (smích).

(smích) To bude asi pravda. Kámo, je to úžasné. Dokud jsem ji nepotkal, neměl jsem naději. Každý den mě udivuje, mám obrovské štěstí, že ji mám.

MR: Řekni mi něco o spolupráci s Nickem Raskulineczem, z něhož se stal během posledních let velký pojem. Co vnesl do vašeho nahrávacího procesu?

Nick byl jedním z prvních lidí, kteří věřili v potenciál této kapely. Na " Come What(ever) May" odvedl obrovský kus práce a na nové desce se ještě překonal. Je to velký fanda rockových kapel. Žije a dýchá hudbou. Jeho entuziasmus je nakažlivý. Nejdůležitější na něm je, že si s vámi sedne, vyslechne si, kam chcete jít, a udělá vše proto, abyste se tam dostali. Tlačí vás, hází na vás nápady, ale nejde mu o to, aby byla vaše deska jeho deskou. Chce, aby byla každá kapela nejlepší ve svém okolí, ale aby byla pořád sama sebou.

"K plánům Slipknot - nejsou žádné plány. Nejsou naprosto žádné plány."
MR: Pro Slipknot to byl pochopitelně těžký rok. Smrt Paula Graye byla velmi tragická...

(povzdechne si) Ano, to byl.. upřímně řečeno, zatím je pořád příliš brzy na to, abych o tom všem vůbec mluvil. Stále to všichni zpracováváme a hledáme způsob, jak se s tím vypořádat. Paulova smrt byla obrovskou ranou. Byl ohromnou, ohromnou součástí kapely. Jeho kreativita, styl psaní.. myslím, že se mu nikdy nedostalo pozornosti, kterou si zasloužil.

Jak to tak vidím, nechce se mi ani mluvit o faktu, že už tu s námi není. Je to ohromná ztráta. A k plánům Slipknot - nejsou žádné plány. Nejsou naprosto žádné plány.

MR: Chápu, že ztráta Paula je pro tebe pořád čerstvá, ale - čistě v rovinách teorie a bez žádných časových plánů - dokážeš si představit, že se Slipknot vrátí?

Nevím. Abych řekl pravdu, opravdu nevím. Na Slipknot teď nemůžu ani pomyslet. Je to teď to poslední, nad čím bych uvažoval. Ale až to vyřešíme, dáme světu vědět. Jenom teď nedokážu říct, kdy to bude.

Andy Hall z iowské rádiové stanice Lazer 103.3 pořídil telefonické interview s bubeníkem Slipknot a kytaristou Murderdolls, Joeym Jordisonem. Kompletní rozhovor můžeme přehrávat zde:



Sestavu Murderdolls tvoří:

* Wednesday 13 (WEDNESDAY 13, GUNFIRE 76, BOURBON CROW) - zpěv
* Joey Jordison (SLIPKNOT, ROB ZOMBIE) - kytara
* Roman Surman (GUNFIRE 76, BOURBON CROW) - kytara
* Racci Shay Hart (WEDNESDAY 13, DOPE, GENITORTURERS) - bicí
* Jack Tankersley (BULLETS AND OCTANE) - baskytara

Kdo promeškal legendární vystoupení Slipknot na loňském Download Festivalu, může si buďto doživotně sypat popel na hlavu, nebo tento kardinální renonc napravit 28. září, kdy na pulty obchodů vyrazí zbrusu nové Slipknot DVD '(sic)nesses', jež zachycuje kompletní spektákl onoho červnového večera létapáně 2009. Aby Slipknot trochu našponovali očekávání, uvolnili malou ochutnávku v podobě videa k písni "Psychosocial":

Wednesday 13 a Joey Jordison si zřejmě uvědomili svou chybu a minulé extempóre s německou pornografii připomínajícím videem k písni "Chapel of Blood" se snaží promptně napravit mnohem přívětivějším video počinem, jenž cílí převážně na nejmladší posluchače. Wednesday 13 předvádí, jak si za pomoci lahve tvrdého alkoholu, smradlavé ponožky a několika psacích potřeb sestrojit mluvícího kamaráda do nepohody. Že není člověk s lahví Jacka Danielse v ruce zrovna nejlepším vzorem pro děti? No, pořád lepší než to porno.

Kardiaci, puritáni a malé děti, pozor! Následující tři minuty rozhodně nejsou váš šálek kávy a těm méně odolným by mohly dokonce způsobit trvalou újmu na zdraví! Zakryjme si oči, Murderdolls servírují perverzáctví na sto a jeden způsob:

Corey Taylor se rozhodl postupně odtajnit všechna důležitá tajemství desky "Audio Secrecy" a i když toho prostřednictvím videí z nahrávání už Stone Sour o svém novém počinu prozradili dost, mnoho informací ohledně procesu tvorby jednotlivých skladeb stále zůstalo utajeno. Tento fakt bere za své s následujícím seriálem videí, ve kterých Corey postupně přibližuje význam a proces zrození všech písní na desce. Zatím byly zveřejněny tři části, tak hurá na ně!

Part 1 - Corey představuje instrumentální intro "Audio Secrecy" a rozebírá skladby "Mission Statement" a "Digital (Did You Tell)".


Part 2 - Na řadu přicházejí další tři songy - "Say You'll Haunt Me", "Dying" a "Let's Be Honest".


Part 3 - Corey hovoří o přípravách písně "Unfinished" s Joshem Randem a odhaluje význam nového singlu "Hesitate", který napsal před dvěma lety.

Od 7. září putuje hudebním éterem třetí studiová deska Stone Sour nazvaná "Audio Secrecy" a na povrch začínají pronikat první úspěchy tohoto vybroušeného skvostu v prodejních žebříčcích po celém světě. V USA nakonec deska startuje na cifře 46,000 prodaných kusů, což jí zajistilo 6. příčku na žebříčku Billboard 200! Krom toho Stone Sour zaknihovali s bonusovou edicí svého nového alba 1. pozici v rockové hitparádě serveru iTunes.

Stone Sour potvrzují, že už dávno nebodují pouze za oceánem. Důkazem budiž 3. místo na prodejním žebříčku v Německu a umístění v prodejní Top 5 v Japonsku a Rakousku. K jednoznačným úspěchům lze také přiřadit debut v Top 10 ve Velké Británii a Austrálii. Nejdůležitější však je, že "Audio Secrecy" úspěšně překonává, alespoň co se startovních pozic týče, svého staršího sourozence "Come What(ever) May"! Jedinou výjimkou bohužel zůstávají Spojené státy, kde došlo k poměrně signifikatnímu poklesu, což jsme však zevrubně rozebírali už v jedné z předchozích novinek.

Od svého červencového vydání píseň "Say You'll Haunt Me" pozvolným tempem šplhá na nejvyšší příčky amerických singlových žebříčků. V tuto chvíli jí patří 3. místo na žebříčku Active Rock, 5. místo na žebříčku Billboard Rock Songs a 12. místo na žebříčku Modern Rock, což v součtu dává zhruba 13 milionů posluchačů. To už je nějaký sukces, co říkáte. Neméně úspěšný je také doprovodný videoklip, který je druhým nejhranějším videem na televizní stanici MTV2 a třetím v pořadu "Rock Countdown", jenž vysílá hudební kanál Fuse TV.

"Audio Secrecy" si své vynikající momentum může udržet i nadále - pomalu se totiž blíží vydání velmi očekávaného singlu k písni "Hesitate", která je už nyní na 11. místě rockových žebříčků iTunes, k čemuž nepotřebovala ani nasazení do rádií! Kdo ví, jak daleko doletí tento singl s řádnou propagací, která bude brzy následovat. Videoklip k singlu "Hesitate" bude natočen 20. září v Los Angeles pod režijní taktovkou dobře osvědčeného Paula Browna!

Cenou Grammy oceněný multi-platinový kolos známý jako Slipknot vyrazí už 22. září vstříc natěšeným fanouškům v kinosálech napříč celým světem! Místa promítání DVD "(sic)nesses" jsou oznamována denně na speciálně zřízené adrese SlipknotLiveAtDownload.com!

Slipknot vstoupili do análů britského Download Festivalu svým loňským impozantním headline vystoupením před více než osmdesáti tisíci přihlížejícími fanoušky. Vystoupení to bylo naprosto elektrizující - tím spíš, když přišlo během jednozho z nejúspěšnějších období v bohaté historii kapely. Debut alba "All Hope is Gone" na 1. příčce prodejního žebříčku Billboard, první vystoupení v legendární hale Madison Square Garden i headline sety na většině předních evropských festivalů, toť hlavní vztyčné body těchto mimořádných let.

A právě ono památné vystoupení Slipknot na jednom z klenotů evropského festivalového dění se dočká 28. září tohoto roku vydání na DVD nosičích pod názvem "(sic)nesses"! Ano, všechny koncerty maskované enigmy z Iowy jsou svým způsobem památné, ale tento byl něčím víc, něčím spektakulárním a neopakovatelným. Skupina během této show odehrála vyvážený průřez celou svou diskografií a vy se nyní díky "(sic)nesses" podíváte přímo do první řady! O mimořádný zážitek diváka se během koncertu v Donington Parku postaralo 30 kamer, jež měly za úkol jediné - zachytit z každého možného úhlu spanilou jízdu Slipknot jejich reperoárem hitů.

Co je však nejdůležitější, "(sic)nesses" je jedinečnou vzpomínkou na tragicky zesnulého baskytaristu Paula Graye, který na Download Festivalu odehrál jedno ze svých posledních velkých vystoupení. Toto DVD tak Paula zachycuje během činnosti, kterou vždy miloval ze všeho nejvíc, tedy koncertování a rozdávání radosti legiím svých fanouškům.

Kromě koncertu z Download Festivalu obsahuje DVD také pětačtyřicetiminutový dokumentární film z dílny Shawna Crahana a všechny čtyři videoklipy na podporu desky "All Hope Is Gone".

Nakonec se sluší dodat, že deska "All Hope Is Gone" byla na území USA oceněna platinovou deskou za překročení hranice 1.000.000 prodaných kusů, čímž uzavřela kruh a završila tak další z nezapomenutelných období Slipknot.


Track list koncertu "(sic)nesses" vypadá následovně:

01. 742617000027
02. (sic)
03. Eyeless
04. Wait and Bleed
05. Get This
06. Before I Forget
07. Sulfur
08. The Blister Exists
09. Dead Memories
10. Left Behind
11. Disasterpiece
12. Vermilion
13. Everything Ends
14. Psychosocial
15. Duality
16. People=Shit
17. Surfacing
18. Spit it Out

* "Audible Visions Of (sic)nesses" - pětačtyřicetiminutový dokumentární film, který zachycuje nejzajímavější momenty turné k desce "All Hope Is Gone", režie se ujal Shawn Crahan

Videoklipy:

01. Psychosocial
02. Dead Memories
03. Sulfur
04. Snuff

Making Of:

01. Snuff


Pokud jste snad zapomněli, jak to před rokem v Donington Parku vypadalo, zde je malé osvěžení paměti: