Ať už společností rezonuje rasová nesnášenlivost, Donald Trump, Dan Panda ej kej ej kouzelník Žido jednadvatřičtyři nebo aktuální pokémánie, jedním si můžete být jistí: Pokud o tom ví něco málo Corey Taylor, dostane se vám mimořádně oduševnělé a artikulované odpovědi. Nebo tak nějak. Corey před pár dny v rozhovoru pro Aggressive Tendencies okomentoval gigantický úspěch mobilní pařby Pokémon Go takto:


"Tahle Pokémon Go věc... musíte pochopit, že jsem otec, takže je jasné, že moje děti mi s tím nedají pokoj. Můj syn je teď určitě někde venku se svými příbuznými a snaží se je lovit (Pokémony, ne příbuzné pozn. korej). Podle mě to bude jako s každým podobným kyber-trendem: Zhruba za měsíc se to dočká svého vrcholu a pak už to bude jenom postupně klesat. Jinak je to samozřejmě geniální koncept, ale ať už šlo o Words With Friends, Candy Crush nebo jakoukoliv jinou podobnou sračku, stejně jako to vyletělo strmě vzhůru, klesalo to pak i rychle dolů. Uvidíme, jak dlouho se na výsluní udrží tohle."

A to si představte, že na světě existují i tací ignoranti, kteří Iowu nepovažují ani za nejlepší album v diskografii Slipknot. Třeba já! Ale to je trochu jinej příběh. Druhá řadovka Slipknot je jinak obecně vnímána jako vrcholné vyjádření humusu a špíny, kterým se devítka chasníků z Iowy brodila během turbulentních časů po vydání debutu, kdy bankovní konta a ega hudebníků praskala ve švech a na scénu nastoupilo tolik návykových substancí, že by z toho hořce zaplakala nejedna nosní sliznice. Prostě peklo.

Tenhle všeobecný konsenzus nyní dostal konečně oficiální štempl, a Iowa tak navždy bude vnímána jako album, které změnilo metal. Největší světový tvrdě rockový plátek Metal Hammer totiž ve svém aktuálním vydání vyhlásil právě Iowu nejlepší metalovou deskou 21. století! Na hlasování se přitom nepodíleli jenom samotní fanoušci kapel, ale i redakce magazínu a desítky oslovených muzikantů napříč generacemi i metalovou komunitou. Prostě takové metalové sympozium, které se usneslo na tom, že Slipknot jsou oficiálně nejlepší. Konec. Tečka. Ahoj.

Je to sotva pár týdnů, kdy Corey Taylor vyděsil svou neplánovanou operací páteře značnou část fanouškovské obce Slipknot, a ačkoliv Coreyho stav nenabyl hrozivosti některých starších bolístek členů kapely (Mick s kudlou v zátylku by mohl povídat), symptomy vážnějších problémů si s sebou nosil dle aktuálního rozhovoru pro rádio 93X celé roky. Více o svých zdravotních patáliích už samotný Corey:

"Šel jsem prostě na dědkovskou preventivku. (smích) Je ti 40 a říkáš si 'Ok, mám všechny tyhle problémy, čím to asi je?'. Tak jsem teda šel, protože mám v LA skvělého doktora. Začínám mu vyjmenovávat všechny problémy, co mě trápily delší dobu. Celkově mě vyšetřil a všiml si, že je něco v nepořádku s mou páteří, takže mě pak poslal na kompletní kolečko testů a vyšetření a pak mi povídá 'Hmm, před časem jste si zlomil vaz.'.

O tom, že je se mnou něco špatně, jsem věděl roky. Pak se najednou stalo, že mi kompletně odešla síla v pravé polovině těla. Měl jsem tou dobou sílu osmdesátníka. Vlastně bych nejspíš v šarvátce s osmdesátníkem prohrál. Až tak špatné to bylo a stálo to za hovno.

Nevím, kdy přesně k tomu mohlo dojít, ale jediná věc, která mě napadla, se stala už v roce 99, kdy jsem spadl z pódia přímo na hlavu. Bylo to asi ze dvou metrů, ale tehdy mi bylo 25, takže jsem se jenom oklepal, řekl si, že všechny končetiny cítím, a šlo se dál. Jenže jsem si během toho rozdrtil dva obratle, které pak začaly vrůstat do míchy. Doktor proto nemohl uvěřit, že jsem vůbec schopný chodit. Říkal mi: 'Nechápu, jak jste tady mohl vůbec dojít.' Takže jsme se dostali z ničeho až k operaci doslova během setiny. A právě proto se jednalo o akutní případ. V nemocnici se pak divili 'Kdo je ten akutní?' a já na to 'Čau, tady jsem.'."

Tahle spolupráce naplní sny i spodní prádlo mnoha z nás. Corey Taylor sice s Korn poprvé stál na jednom pódiu už před deseti lety, a loni během společného turné dokonce i v doprovodu ostatních členů Slipknot, napsat a nahrát spolu zbrusu nový song, to je ale přece jenom maličko jiná liga. Kdysi fantasmagorická báchorka se ale v roce 2016, kdy je v rocku možné snad úplně cokoliv, stane skutečností. Corey Taylor je tak oficiálně na seznamu hostí 12. studiové nahrávky amerických nu metalových legend, která by měla vyjít koncem tohoto roku! Spolupráci okomentoval kytarista James 'Munky' Shaffer:


"Corey zpívá na jedné z našich nových písní a něco mi říká, že mezi fanoušky půjde o hit, protože se fakt odvázal. Pokud se bavíme o tvrdosti, přičemž máme stupnici od 0 do 10, kde je desítka náš debut z roku 1994, tohle je hodně silná devítka."

Ač je Corey Taylor v posledních měsících vyhlášený pan selfíčko, přítomnost mobilních telefonů na koncertech je pro něj stále otázkou, v níž svůj ortodoxně negativní postoj neposunul ani o píď. Přesvědčil se o tom i jeden z návštěvníků aktuálního turné Slipknot, který se jal přímo během vystoupení kapely z první řady SMSkovat, což mohlo rezultovat v jediné. A přesně to se i stalo. Video zde:

pic.twitter.com/tmQaZkeDD9

— Slipknot (@slipknot) 10. července 2016

Jelikož jsem stál během lednového koncertu v Praze na takřka totožném místě jako pán s kamerou níže, je pro mě tenhle záznam krásnou vzpomínkou na jednu z nejgeniálnějších hodinek mého života. Toliko krátké osobní přiznání. Jinak jde o kompletní záznam koncíku Slipknot v Atlantě, který se uskutečnil 29. června v Aarons Amphitheatre. Streamujte tady:

Vím, vím, je to maličko s křížkem po funuse, jenže ty krabice s vínem se samy nevypijou a než pak z jejich prázdnejch obalů vydolujete zbytky vlastní důstojnosti, taky to chvíli trvá. Takže jsem zpátky a můžu vám zvěstovat první várku videí z právě probíhajícího turné Slipknot, Marilyna Mansona a předskakujících Of Mice & Men. Kompletní přehlídku najdete tady, zde je pak výběr toho nejlepšího:







A novinky? O těch už asi víte, ale pro jistotu ještě telegraficky:

- Corey má upravenou masku

- V-Man má vykuchanou masku

- Sid má ještě pošukanější masku než posledně

- Corey se během první show dost nepěkně roztřískal, ale podle všeho je v pohodě

Je to renesanční člověk, ten náš Joey Jordison. A zároveň i velkej hudební milovník, pro nějž jsou žánrová klišé vpravdě zapovězeným tématem. Sic jsem od něj v životě neslyšel cokoliv, co by se vymanilo ze škatulky rocku, i přesto mu ale hodlám věřit. Fakt. Vůbec. Nekecám.

Joey Jordison se v rozhovoru s magazínem Metal Hammer rozpovídal o svých vzletných plánech na další měsíce a roky:

"Vždy jsou tady věci, které chci dělat. Proto jsem hrál už v tolika kapelách. Není to tak, že bych byl oportunista, který neví, co si vybrat, zkrátka jenom využívám té obrovské palety příležitostí, jak pracovat se zajímavými lidmi. Nevydržím u jedné věci. Zároveň si ale o mně můžou lidi říkat, co chtějí, protože jsem nikdy nikoho nezradil. Jednoho dne možná udělám country album, protože miluju country. Taky se mi líbí opera, takže... kdo ví? Vždy se snažím posouvat své hranice.

Jsem rád, že mám tolik práce. Je to obtížné? No, vždyť život je obtížný. Vydávat dvě desky najednou, to ale obtížné není. Je to čest a potěšení. Vím, že jsou venku fanoušci, kteří se na to fakt těší. Pracovali jsme na tom dlouho a stoprocentně stojíme za výsledkem. Už teď mám ale obrovskou hromadu dalších plánů.

Já s Attilou (Attila Csihar - zpěvák Mayhem a Sinsaenum pozn. korej) zrovna pracujeme na fakt úchylných věcech a bude to masakr. Bude to nasrané a skutečné. Jinak to pro mě nemá smysl."