Magazín Modern Drummer uspořádal letos jako každý rok čtenářské hlasování o nejlepšího bubeníka roku. Pokud už zvedáte ruce k nebesům a oslavujete další triumf Joeyho Jordisona, musím vás zklamat - metalovou kategorii tentokrát totiž opanoval jeho kolega Chris Adler z metalcoreových Lamb Of God. Jak vidno, každý rok holt není posvícení. Kompletní výsledky najdete zde:

01. Chris Adler (LAMB OF GOD)
02. Joey Jordison (SLIPKNOT)
03. Morgan Rose (SEVENDUST)
04. Gene Hoglan (FEAR FACTORY, TESTAMENT, DETHKLOK)
05. Brann Dailor (MASTODON)

Včera ve večerních hodinách se dočkala zveřejnění první část velmi zajímavého rozhovoru redaktora Jima Florentina s Coreym Taylorem o jeho nové knize "Seven Deadly Sins: Settling the Argument Between Born Bad and Damaged Good". První část jejich povídání je zaměřena především na Coreyho dětství a mnohdy nevyzpytatelné cesty, jež jej nakonec zavedly na hudební dráhu. První část rozhovoru můžete sledovat zde:


Druhá část dorazí na naše monitory 12. července, tedy v den, kdy svou oficiální cestu knižním éterem započne také samotná kniha.

Pokud vám nic neříká jméno Conan O'Brien, je to ten chlapík, co rozdává po večerech Američanům radost a vedle takových veličin jako jsou například David Letterman či Jay Leno se stará o to, aby si televizní diváci dokázali i v nelehkých časech udělat legraci ze svého okolí i sebe samých (prostě taková americká verze Honzy Krause, který tyto noční talk show ve svém pořadu nepokrytě kopíruje). Když jej tedy navštívili v roce 2005 Slipknot s jejich tehdy aktuální hitovkou "Before I Forget", bylo jasné, že si O'Brien drobátko vystřelí i z nich.. a nezklamal! Hned v dalším vydání své show totiž přišel s novou, a po vzoru svých slavnějších kolegů tak trochu neortodoxní, kapelou SlipNutz! SlipNutz měli dokonce našlápnuto na post předskokana devítky z Iowy, ale všechno dopadlo trochu jinak. Celý příběh SlipNutz sledujte zde:


Většina lidí nikdy nepozná, jaké je to klouzat na oříšcích. A díky bohu za to - ono kdo by se chtěl taky nechat posílat do prdele víc jak desetitisícovkou fanoušků Slipknot. Legendární vystoupení maskované enigmy v pořadu Conana O'Briena, jež stálo za vznikem SlipNutz, můžete zhlédnout zde!

Fred Durst byl vždy rád středem pozornosti, a pokud jste někoho na tvrdě rockové scéně mohli nazvat skutečně kontroverzní osobností, byl to právě on. Svou pověst tak trochu ztřeštěného MCho potvrzuje Durst také na comebackovém albu své kapely Limp Bizkit nazvaném "Gold Cobra", kde si krom jiných osobností zarapoval také o Coreym Taylorovi. Konkrétně si Durst bere na paškál Taylora v písni "90.2.10", kde zazní mimojiné následující verše:

Corey Taylor got a harem chasin him around.
We ain't slippin with his knot, then we goin down.
But it doesn't got this lovin comin at me.
Ain't nothin new cause I'm rollin with the LB!
Samozřejmě nejde o žádnou senzaci a mým úkolem rozhodně není otevírat staré rány, o kterých většina z nás moc dobře ví. Ostatně sám Durst během koncertu Limp Bizkit na švýcarské mutaci festivalu Sonisphere se vší vážností lákal na navazující koncert Slipknot a jeho Twitter účet také občas nabídne nějaký ten pozitivní odkaz na maskovanou devítku. Nejspíš si jen upadající hvězda žádá o pozornost a hází tak do ringu pomyslnou rukavici, kterou se jednou jeho maskovaný kolega možná pokusí zvednout, ať už si pod tímto pojmem představíme cokoliv.

Své miniturné po krajinách vodkou nasáklých zakončil maskovaný spektákl ve Finsku, kam mohl z důvodu absence Iron Maiden dovézt kromě klasických koncertních propriet také plnohodnotný hodinu a půl trvající setlist, jenž vypadal takto:

01.(sic)
02. Eyeless
03. Wait and Bleed
04. The Blister Exists
05. Liberate
06. Before I Forget
07. Pulse Of The Maggots
08. Purity
09. Left Behind
10. Disasterpiece
11. Psychosocial
12. The Heretic Anthem
13. Duality
14. Only One
15. Spit It Out
16. (515) & People = Shit
17. Surfacing

Nyní přistupme k fotkám, kterých sice tentokrát s účastí Slipknot není tolik, ale atmosféru finského Sonisphere z nich nasáknete dokonale (levý klik na fotku pro přesun do galerky):


Klasický reportážní trojboj ve složení setlist, fotky a videa samozřejmě není ani poloviční bez poslední složky, na níž se obvykle čeká s největším zájmem. Vaše choutky budiž ukojeny následující sérií pohyblivých obrázků:

Only One:



Pulse Of The Maggots:



Spit It Out:



Další videa najdete na YouTube kanálu maníka s přezdívkou markomard!

Je na čase promptně zacelit mírný novinkový výpadek způsobený mým vandráckým připojením k internetu, tááákže.. začněme například nikdy nekončícím přívalem fotek, které k nám tentokrát doputovaly z italské mutace festivalu Sonisphere a ruského Petrohradu. Obě galerky můžete prohlížet v jejich plné parádě níže:

ITÁLIE:

RUSKO:

Corey Taylor a Jim Root pozdravili ruské fanoušky, kteří se letos dočkali jako jediní hned dvou koncertů Slipknot. Z videa toho usuzovat příliš nejde - snad jen to, že James je očividně v dobré náladě a Corey se snaží s novými brýlemi vypadat velmi sečtěle a seriózně, což je vzhledem k tomu, že vydání jeho knižní prvotiny klepe na dveře, docela pochopitelné. Pan osmička se v Oxfordu asi leccos přiučil..

Petrohradský Ledový palác měl včera večer co dělat, aby pod náporem zhruba desetitisícovky fanoušků, kteří zde sledovali poslední show miniturné Slipknot po Rusku, neroztál v základech. Jelikož videa z tohoto koncertu zatím příliš krásy nepobrala, musíme si vystačit s jako vždy mimořádně efektním provedením songu "Spit It Out", který samozřejmě nemohl být ochuzen o kultovní pasáž známou pod kódovým označením "Zero Bullshit". Sledujte zde: