Před pár dny jsem skrze Facebook a Twitter vyvěsil krátkou zprávičku, která měla být výzvou pro všechny ty, kteří 2. výročí Paulova odchodu chtěli podpořit jakoukoliv vlastní tvorbou či iniciativou. Nakonec se nám několik výtvorů a fotek podařilo shromáždit, za což pochopitelně všem zúčastněným děkuji. Zde je tedy defilé toho, co si našlo svou cestu na můj mail:

bloodyink:


Debbie182:


greenei:


Tomáš Hummel:

Naše ztráta je sice velká, nikdo si ale pochopitelně nemůže ani představit, jak těžkým momentem byl předčasný odchod Paula pro jeho nejbližší. Brenna Gray - vdova po Paulovi a matka jeho posmrtně narozené dcerky October - zveřejnila následující zprávu:

"Dnešek je pro mě, mou rodinu a jistě i všechny z vás velmi těžkým dnem. Toto datum dva roky zpátky mám v hlavě každý den. Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Stalo se to v pondělí, Paul od nás odešel ale už v sobotu, protože musel do studia, kde chtěl pracovat na nové muzice. Už v tu chvíli jsem věděla, že se tentokrát nevrátí. Už v neděli jsem ve svém srdci cítila, že je pryč a Paul skutečně zemřel v neděli večer (o čemž jsme se dozvěděli v pondělí ráno). Celý ten večer jsem ho hledala a nakonec se přinutila ke spánku. Poté jsem vstala a prostě mi bylo jasné, že dnes zjistím, co se přihodilo. S mou a Paulovou matkou jsme se snažili zjistit, kde by mohl být. A tak jsem si řekla 'Brenno, ty přece moc dobře víš, kde je', načež jsem nastoupila se svou matkou do auta a vyrazili jsme na 7 mil dlouhou cestu k hotelu, která pro mě ale trvala snad půl dne. Další okamžiky mám docela rozmazané, ale všem nám je nejspíš jasné, co se stalo. V jediné sekundě se mi převrátil naruby celý život a bylo mi příšerně. Následující týden pak byl nejhorším v mém životě.

Nemůžu mluvit za všechny, ale v ten den jsem ztratila svého nejlepšího přítele, manžela a otce své dcery. Paul byl nemocný, přičemž nešlo jen o drogy, protože trpěl také vážnou srdeční vadou, o které tou dobou nikdo nevěděl. Paul nebyl špatným člověkem, i když udělal některá špatná rozhodnutí, mnoho lidí neví, co je to závilost. Na tom nic není, ale nekázejte o této záležitosti, pokud jste tam nebyli. Každý, kdo zná Paula, musí vědět, že by nikdy nikomu vědomě neublížil. Byl nemocný a bezmocný, ale něco vám řeknu - během let se s tím vším velmi srdnatě pral. Vy všichni jste mne podpořili tak, že na to nikdy nezapomenu. Mohl by to být mrzutý den, ale pojďme raději oslavovat úžasného člověka, který nám dal svůj krásný úsměv, hudbu a lásku. Neuplyne den, abych na Paula nepomyslela. Vám všem zanechal skvělou hudbu a mě krásnou dcerku. Vidím ho v naší dceře každý den a v jejím okolí cítím Paulovu přítomnost.

Každý se mě pořád ptá: Co bys během toho víkendu udělala jinak? Říkám, že nic, protože vím, že jsem udělala vše, co jsem mohla. Jiní se to rozhodli ignorovat, ale já vím, že jsem udělala vše. Jsou zde miliony proměnných, nad nimiž neustále uvažujete, ale časem se naučíte s tím vším žít. Nejlepší rada, kterou můžu dát někomu, kdo prochází něčím podobným, je nesnažit se otupit své city. Pořád sice chodím k terapeutovi, protože některé dny nestojí na nic a ráno se nechci probudit, ale aspoň jsem se naučila, že existují věci, jako je život a smrt. Naplňuje mě má malá dcerka, vzpomínka na Paulův smích a řada skvělých přátel. Paul by nechtěl, aby kvůli němu kdokoliv rezignoval na svůj život. Díky všem za neutuchající podporu, lásku a vlídná slova."

- Brenna Gray

Datum 24. května je pro naprostou majoritu populace obyčejným dnem, jakým je každý jiný. Ne tak ale pro fanoušky Slipknot, kteří právě v tento den přesně 2 roky nazpátek přišli o jednoho ze svých hrdinů a s mírnou dávkou nadsázky i životních mentorů. Vždyť Slipknot nejsou hudba, ale žitovní cesta, a tak naše životy Paul Dedrick Gray aktivně utvářel více jak jednu celou dekádu. O to těžší a bolestivější pro nás jeho skon byl, jelikož neodešel pouze talentovaný muzikant, ale také člověk, jehož tvorba je pro mnohé z nás jedním z hlavních životních principů a dodává nám sílu ve chvílích, kdy už nevidíme jinou naději. Tak moc srdce a touhy dokázal Paul do hudby maskované enigmy vložit. Rozdal vše, co měl, pro jiné, aby nakonec všechno sám ztratil. I takový je občas bohužel život a ty nejsmutnější osudy mnohdy potkávají ty z nás, kteří si to zaslouží nejméně.

Uplynuly 2 roky a věci už z principu nemohou být takové, jaké před osudným datem byly. To však nic nemění na tom, že čas dokáže zahojit i ty nejbolestivější rány, a také Slipknot se z tvrdého direktu vyšších sil postupně začínají vzpamatovávat. Vždyť ještě před rokem jsem v podobné novince mohl akorát bezmocně reflektovat aktuální napětí v kapele, které se dalo před prvními comebackovými koncerty krájet. Dnes jsme o 12 měsíců starší, máme za sebou sérii úspěšných vzpomínkových show a hlavně je před námi na nedalekém horizontu vidina nové desky Slipknot. A to už je sakra posun!

Vzdejme tedy dnes hold člověku, jenž si zaslouží náš nejhlubší respekt a uznání. O velikosti Paulieho hovoří už jenom fakt, že ačkoliv fyzicky nepřítomen, v našem nitru i okolo nás zůstává jeho duch díky úžasné porci vytvořené muziky neustále. A pokud chceme, aby to tak zůstalo, není lepší cesty, než se dnes Paulovi poklonit tím, že pořádně protáhneme pérka celé diskografii Slipknot. Ať ten náhul slyší nechápaví sousedé, prudící rodiče a hlavně náš hrdina tam nahoře v nebeských výšinách! Nezapomínáme, Paulie!


Paul Dedrick Gray
1972-2010
R.I.P.

Informační vakuum budiž narušeno novinkovým rozhovorem Coreyho Taylora, který pro potřeby aktuálního vydání magazínu Revolver promluvil o hudebním směřování a tematickém obsahu čtvrté řadovky Stone Sour! Corey na adresu alba řekl následující:

"Představte si kombinaci 'The Wall' od Pink Floyd s 'Dirt' od Alice In Chains' a přidejte k tomu sadu pořádně tvrdých vypalovaček. Nejtvrdší skladba ničí naprosto všechno a zní, jako by měli Slayer a Anthrax dítě. Protipól tomu tvoří temný a bluesový žalozpěv, který má tak trochu atmosféru 'In My Time Of Dying' od Led Zeppelin. Dokonce jsme zařadili i pár industriálních prvků. Nové album rozhodně lidi kurevsky dostane.

Celé album je vlastně jakási morální hra, jež vypráví příběh muže, který je na rozcestí svého života a přemítá nad tím, co udělá dál. Říká si: 'Půjdu kupředu a začnu se vyvíjet? Stanu se více zodpovědným, nebo naopak uteču a budu předstírat, že jsem pořád mlád?' Někdy je romantické žít s chybami, které jste udělali, když vám bylo 20 a odsoudit se tím k jisté verzi věčného mládí."

Geneze čtvrté řadovky Stone Sour nyní prochází svým nejsilnějším stádiem, kdy jsou muzikanti tak zaneprázdnění, že nestíhají média příliš informovat o dění ve studiu, což vytváří naprosto mylný dojem, že se toho teď okolo Stone Sour vlastně ani příliš neděje. Ba právě naopak - jsou to právě tyto dny, kdy se láme chleba a které rozhodnou o tom, jak velký úsměv na tváři nás bude v říjnu tohoto roku zdobit!

Poslední dny tedy - z výše zmíněných důvodů - přinášejí pouhé drobky informací, které jsem se pokusil vyzobat a sestavit z nich malý obrázek toho, jak daleko jsou vlastně Stone Sour s produkcí svého veledíla.

>> Roy Mayorga může začít rozmýšlet, co dělat se svým volným časem, jelikož bicí party jsou už podle všeho kompletně nahrány.

>> Přímo v akci už je baskytarista Rachel Bolan (Skid Row), který nahradil Shawna Economakiho.

>> Svou magii začínají tvořit také kytaristé James Root a Josh Rand. Momentky z nahrávání kytar můžete sledovat s velikou pravidelností, jelikož Jima docela silně pohltil fenomén Instagramu, a tak o zajímavé fotografie není nouze.

>> Na nic nečeká ani Corey Taylor, který od 9. května nahrává vokály. Na jeho pošukaně vyzdobené pracoviště se můžete podívat zde!

>> Corey na Twitteru čím dál častěji zmiňuje akronym "HoGaB", který by mohl být složeninou počátečních hlásek názvu nové desky. Dozvíme se to přesně za měsíc, kdy Taylor dle svých slov tajemnou šifru odhalí světu!


A závěrem jedna investigativní perla. Z Jamese Roota je oficiálně hipster:

Když bylo před pár dny tak trochu (ne)očekávaně oznámeno, že je Shawn Economaki na odchodu ze Stone Sour, okamžitě na mysl vyvstala otázka, kdo že to místo něj nyní v nahrávacím studiu drtí basové party pro čtvrtou řadovku rockové mašiny z Iowy?

Palčivý dotaz na svou odpověď nečekal příliš dlouho - ve studiu je nyní se Stone Sour přítomen Rachel Bolan, baskytarista a jeden ze zakladatelů legendárních Skid Row!

Podmínky vzájemné spolupráce zatím nejsou známy. Zda-li jsme se stali svědky jmenování nového basáka Stone Sour, nebo jde pouze o studiovou výpomoc, na to si budeme muset ještě nějaký ten pátek počkat.

Corey Taylor a Chris Jericho zdobí jednu ze tří obálek nejnovějšího čísla magazínu Revolver, jenž v aktuálním vydání pochopitelně sumarizuje vše podstatné okolo letošního ročníku Revolver Golden Gods Awards, kterého byli oba pánové účastníky (Jericho moderoval pozn. C(8)). Na povedený přebal se můžete podívat zde (levé myšítko na fotku pro zvětšení):

Na jménu Jackie Kajzer není sice samo o sobě nic špatného, kariéru metalové reportérky si ale přece jenom snáz vybudujete pod pseudonymem Full Metal Jackie, čehož se Jackie Kajzer tvrdě držela, a tak nyní Jackie Kajzer může zpovídat ty největší hvězdy na černém koberci Revolver Golden Gods Awards. Jo, čím víckrát napíšu Jackie Kajzer, tím víc chápu, proč to ta holka udělala.