Shawn Crahan nikdy nebyl zrovna etalonem skromnosti a na své devítihlavé dítko obvykle pěje chválu, kudy chodí. Zbytku hudební scény naposledy ukázal prostředníček během rozhovoru pro prestižní magazín Rolling Stone, kde povídal také o Slipknot coby kulturním fenoménu s potenciálem nekonečné životnosti:

"Snažil jsem se jenom říct, že v mé hlavě - a teď mluvím za sebe, ne za ostatní - nevím, jak dlouho budu schopný fyzicky zvládat koncerty. Je mi 45 let. Snad budu koncertovat až do doby, kdy budu schopný ještě chodit. Někdy nad tím uvažuju, protože teď máme nové členy, kteří jsou velmi mladí - klidně bych mohl být otcem našeho bubeníka. On má 24 let a moje dcera taky. Říkám si: "Můžeš ho učit dalších 20 let a pořád bude mladý." Já bych mohl odejít a věnovat se jiným věcem. Co když jsou Slipknot jenom určitý myšlenkový proces, který může fungovat nezávisle na členech? Mohli bychom takto vytvořit něco dosud neviděného.

Občas se dívám na ty ostatní velké kapely, kde mají členové mezi sebou tak dekadentní problémy a hrají si na primadony. Musím se tomu smát. Říkám si: "Jsi dospělý muž a nedokážeš fungovat s někým jiným kvůli egu nebo penězům? Doufám, že skončíš." Nebylo by skvělé, kdyby tohle mohlo fungovat po celé generace jako opravdová kultura, císař, král nebo královna? Rodokmen pokračuje, myšlenkový proces se nemění - nezní to úžasně? Neschválil bych nic, co by nebylo opravdové nebo bylo plné sraček. Mluvím tady o opravdových věcech. Ale je to jenom sen.

Nikam se teď ale nechystám. Jsme pořád nad úrovní ostatních. Znám všechny kapely tam venku a můžu je jebat. Jsem v nejlepší kapele na světě. Tečka. Konec příběhu. Nikdo na nás nemá."