Po krátké odmlce se opět vracíme na stránky speciálního vydání magazínu Revolver, které mapuje minulost, přítomnost a budoucnost maskovaného spektáklu z Iowy. Dnes se podíváme na nahrávací proces jednotlivých Slipknot skladeb, o němž se podrobně rozpovídal bubeník Joey Jordison:

"Pokud se podíváte na náš materiál, zjistíte, že každá naše deska je jiná. O první snad nemusím mluvit, "Iowa" je opět o něco tvrdší, temnější a rušivější, pak tu máme "Vol.3", kde jsme začali s nahráváním různorodého materiálu jako ‘Prelude 3.0,’ ‘Circle,’ ‘The Virus of Life’, prostě jsme se snažili o expanzi našeho zvuku. Nakonec tu máme desku jako "All Hope Is Gone", kde najdete například titulní píseň, což není nic jiného než samý dvojkopák, thrashový náboj a extrémně tvrdé riffy, a pak si hned můžete pustit "Snuff". Navíc je tam například i "Gematria", což je podle mě jeden z nejlepších songů, který jsme kdy nahráli. Legrační na tom je, že když jsme zkoušeli materiál pro turné, počítali jsme s tím, že "Gematrii" budeme určitě hrát, ale kytaristi společně s Paulem se pustili do tak zapálené diskuze o posloupnosti riffů a celkové technice té písně, že jsem radši řekl 'Ok, počkáme do příště, abyste si to mohli vyříkat.'

Začneme vždy s hrubým náčrtem bicích a kytar. Poté pořídíme dema - já nahraji bicí, pak přes to nahrajeme kytary, pak baskytaru a tato kombinace tvoří základní kostru písně. Následně napíše Corey texty, případně něco přidáme já se Shawnem. Až to všechno máme dokončeno, přesunume se k nahrávání perkusí, na čemž vždy pracuje kompletní trojice bubeníků, která je v kapele. Poté nastoupí na scénu Sid se svými výstřednostmi - nikdy netušíte, co od tohoto chlápka můžete očekávat, je to takový přízrak. Poslední je Craig, jemuž říkáme sériový vrah, protože vůbec nemluví - ten song doplní o různé vrstvy a zvuky, jež dělají naše písně ještě více děsivé. Takhle nějak to u nás funguje."