Joey Jordison se během festivalu Graspop Metal Meeting, kde Slipknot vystupovali jako jeden z headlinerů, vyjádřil pro rádio Classic 21 ke svému novému projektu Scar The Martyr. Video najdete níže, přepis rozhovoru pak zde:

Jak se dali Scar The Martyr dohromady:

Joey: "Materiál jsem začal psát asi dva roky zpátky. Do studia jsem pak šel s tím, že jsem tam chtěl zachytit všechny své nápady. Tak jsem dál psal a psal, až přišla schůzka Slipknot, z níž vyplynulo, že další album nějaký ten čas dělat nebudeme, ale zůstaneme koncertně aktivní. Tak jsem ve studiu i nadále pokračoval s prací a postupně nahrával jednotlivá dema. Následně jsem potřeboval najít zpěváka, jehož hlas by doplňoval samotnou muziku. S tím mi pomohl můj kamarád King Ov Hell z Gorgoroth, který mi doporučil Henryho Dereka, jemuž jsem pak poslal základní kostry písní. Poslal jsem mu 5 písní a on mi je pak poslal nazpátek. Byl jsem skutečně překvapený tím, co dokázal. Zabookoval jsem proto na dva měsíce studio a dopravil tam Henryho. Pak už začaly samotné přípravy desky."

O pěveckém stylu Henryho Dereka Bonnera:

Joey: "Těžko se mi popisuje cizí řemeslo. Je ale velmi všestranný, ovládá množství různých technik. Jeho hlas není jednoduchý, což pomáhá muzice, protože ani ona není přímočará - obsahuje hodně vyvýšenin a údolí, hodně barev -, což se mísí s jeho hlasem. Navíc se s ním skvěle spolupracovalo. Věděl jsem, že má talent, ale jeho opravdové kvality jsem docenil až ve chvíli, kdy bylo všechno dokončeno, fakt mě překvapil. Na desce se skutečně předvedl, takže mám i za něj radost. Předvedl fantastický výkon."


O zvuku Scar The Martyr:

Joey: "Hodně lidí po mně chce, abych to popsal. Trochu před tím utíkám a říkám: 'Prostě si to musíte poslechnout a udělat si obrázek sami.' Hodně si to určitě bere z post-punku, navíc jsou tam vlivy raných industriálních kapel. Jako byste tyto vlivy potlačili vrstvou kolosálních - řekněme metalových - riffů. Henryho zpěv je navíc velmi specifický, což je taková třešnička na dortu. Další barvy přinesl do celého mixu také Chris Vrenna, který výrazně upravil aranžmá některých písní. Kytarová práce Krise Norrise a Jeda Simona na desce je taktéž fenomenální. Každý prostě přinesl svou osobnost. Spojení všech těchto individualit činí Scar The Martyr tak jedinečnou záležitostí."

Proč má neustále potřebu tvořit muziku mimo Slipknot:

"Mezi pauzami Slipknot jsou tu totiž Stone Sour. I v minulosti jsem vždy s někým hrál, například s KoRn nebo Robem Zombiem... Nikdy nejsem plně spokojený, pořád musím něco tvořit, pořád chci přicházet s novými strukturami a zvuky. Nyní jsem měl tedy skvělou příležitost jít do studia a posouvat tam hudební hranice. Chtěl jsem vytvořit něco, co jsem sám chtěl slyšet a co jsem nikdy v minulosti neudělal. Na všechno jsem si udělal dost času, takže bylo opravdu z čeho vybírat. Jednak to byla legrace, druhak ale i velká výzva. Jed Simon, Kris Norris, Henry Derek a Chris Vrenna, to je navíc sakra úžasná sestava. Kolektivně vytvořili výjimečnou desku. Snad se to bude líbit fanouškům Slipknot, ale i ostatním fandům tvrdé muziky. Jsem z toho extrémně nadšený."

O stavu Murderdolls:

Joey: "Jo, je konec. Už nebudou žádné další desky."