Není potřeba nikterak zastírat, že hlavní instrumentální zásluhy na páté řadovce maskované devítky z Iowy má její kytarista Jim Root, který od loňského podzimu neúnavně pracoval na širokém spektru hudebních demoverzí, jež posloužily jako nosná konstrukce pro zrod alba ".5: The Gray Chapter". Soudě dle aktuálního rozhovoru pro magazín Revolver měl Jim během tohoto procesu po svém boku jednoho vítaného společníka.

"Je to zvláštní, kámo. Nejsem zrovna prototyp věřícího člověka a mnoho oblastí náboženství mě nechává na pochybách, takže když někdo tvrdil, že má pocit, jako by jeho zesnulý bližní stále přebýval v jeho blízkosti, měl jsem to za pěknou sračku. Jenomže potom jsem seděl ve své garáží a připravoval aranže pro song ‘Sarcastrophe’. Běžně pracuju tak, že přijdu s první věcí, která mě napadne, pak ji zdvojím, nahodím na to basu a nakonec přidám bicí. Tady jsem si ale všiml, že to není jenom běžné hraní riffu, ale že během toho zkouším nejroztodivnější variace, hodně si hraju s krkem kytary a přemýšlím nad dalšími melodiemi, zatímco se mi v hlavě přehrával vzájemný progres dalších akordů.

A najednou mi to došlo 'Kurva! Vždyť tohle vždycky dělal Paul!'. Paul byl neskutečný puntičkář. Hrozně nad vším přemýšlel, i když šlo třeba jenom o přechod z jednoho akordu k druhému. Prozkoumal na hmatníku naprosto každou variantu, obzvlášť pokud nahrával na kytaru. V tu chvíli jsem si říkal: 'Je tady se mnou. Pomáhá mi to celé napsat!' Málem jsem se z toho posral. Musel jsem odložit kytaru, složit hlavu do dlaní a říct si 'Ty parchante!' (smích)."