Čtení knih je na žebříčku priorit dnešní omladiny někde mezi dloubáním se v zadku a posloucháním životních rad od svých rodičů, tedy žádná sláva. Mnoho známých tváří se tedy snaží využít svého vlivu a mládež k literatuře nějakým způsobem dohnat, což rozhodně platí i pro Coreyho Taylora, který loni vydal svou knižní prvotinu "Seven Deadly Sins: Settling the Argument Between Born Bad" a nyní zveřejnil krátký seznam trojice svých nejoblíbenějších knih:

Stephen King — The Stand (Svědectví)

Mezi můj top patří určitě nezkrácená verze The Stand, která obsahuje extra 15000 slov. Čtu ji vlastně každý rok a to ji vlastním od svých dvaceti let. Je to rozhodně jedna z mých nejoblíbenějších knih a její četba je jedno velké dobrodružství, jako když čtete scénář k úžasnému filmu, o kterém víte, že nikdy nevznikne. Jak moc myslíte, že jsem byl nadšený, když Stephen King zmínil Slipknot v knize "Cell"? Kurva, málem jsem z toho zešílel (smích).



Hunter S. Thompson — Fear and Loathing in Las Vegas (Strach a svrab v Las Vegas)

Druhou knihou mého výběru je Fear and Loathing in Las Vegas. Ta kniha je tak inteligentně šílená, až mě docela štve, že jsem ji nenapsal já sám. Opravdu výborná knížka.



Legs McNeil — Please Kill Me: The Uncensored Oral History of Punk (Zab mě, prosím: necenzurovaná historie punku)

Třetím kouskem by byla kniha Please Kill Me, která je perfektním pohledem na newyorkskou punkovou scénu 70. let minulého století, ale zabývá se také punkem na středozápadě, v Kalifornii a Anglii. Skutečně osvětluje zrození punku. Byla to jedna z prvních knih v mé sbírce, která byla napsána formou rozhovorů. Je tam spousta střípků a informací z první ruky - něco ve stylu, jímž se později prezentovaly Walk This Way a The Dirt. Please Kill Me byla ale první knihou tohoto druhu, kterou jsem kdy četl. Je to fantastické čtení. Pokud se zajímáte o hudební historii a chcete vědět, odkud vzešel skutečný punk, začněte u této knihy.